Minulý týden jsem si konečně pořídil svůj vlastní kamion. Ne, nevyhrál jsem ve sportce. Ani jsem nedědil. Mám ho na leasing samozřejmě. Ale co... Snil jsem o něm celé roky, co jsem jezdil po okolí Plzně se starou, věčně rozbitou troskou.
O víkendu jsem ještě přeleštil blatníky, zachvácen pocitem euforie z vytoužené svobody. Konečně pondělí! Konečně první zakázka! Z Plzně do Brna... to možná stihnu i ten odpolední fotbal. Pocit svobody a iluze neomezených možností mi vydrželi až k nájezdu na dálnici. Tam jsem spatřil žlutě zářit značku s velkým "M". Vzpomněl jsem si, že vlastně potřebuji tu jakousi krabičku. Ludva mi minule říkal, že je to teď místo dálničních známek. No jo holt další moderní technická vymoženost. Jako bych ještě neměl dost s palubním počítačem... Ale říkal Ludva, že prý je to výhodnější, platím jen za to, co projedu. Tak uvidíme.... Zastavil jsem tedy na první benzínce (1) a vystál téměř půlhodinovou frontu. V půl šesté ráno?! To je tak, když obsluha čerpací stanice místo obsluhování pokladny ohřívá párky a vaří kávu zájezdu německých důchodců. Když jsem se konečně dostal na řadu, oznámila mi slečna, že jim to zrovinka nefunguje a mám to zkusit jinde. Tak jsem sedl za volant a popojel o dvacet kiláků dál k další pumpě. Tam už tu krabičku měli. Když už jsem chtěl zajásat, vytáhl na mě pán evidenční list. Že prý to musím nejdřív vyplnit. Po dvaceti minutách a první cigaretě jsem se vrátil na pokladnu s vyplněním listem a poté, co si pán prostudoval můj zánovní techničák, vítězoslavně jsem převzal svou první mýtnou krabičku. Stálo mě to 1550 Kč za krabičku a 3000 za kredit, prý to do Brna levnější nebude. Před odchodem jsem se chtěl ještě ujistit, že se mi odečte i příslušná částka za již započatou cestu po dálnici. Bylo to sice pouze nějakých 30 kilometrů, ale jistota je jistota. Pán nevěděl... Že prý není vyškolený... (2) Ať si zavolám, že mi vytočí číslo... Prý na Kapsch nebo kam a tam mi vše potřebné řeknou. (3) S důvěrou jsem vzal do ruky sluchátko a automaticky nadiktoval své jméno. Ačkoliv jsem se představil, paní na druhém konci telefonu mě stále oslovovala "pane řidiči".
Než jsem se stačil vzpamatovat, spustila: "Pane řidiči, používání zpoplatněné komunikace je porušování zákona a můžete být pokutován celní správou!"
Okamžitě jsem dostal chuť na další cigaretu.
Než jsem stačil něco namítnout, pokračovala: "Tak pane řidiči, kudy jste jel? To budete muset vše doplatit. Jak dlouho jezdíte bez jednotky?"
"Ode dneška" odtušil jsem.
"V systému tuto informaci nemám, protože jste jezdil bez jednotky, musíte mi tedy sdělit přesné časy, kdy jste vjel, potažmo sjel ze zpoplatněného úseku komunikací a kdy jste dělal pauzy?"
"No asi kolem páté."
"Ale my potřebujeme přesnou informaci."
A jak si to mám sakra pamatovat?! Paní se nicméně nenechala odradit a směle pokračovala ve výslechu ohledně časového plánu mé cesty. Po několika minutách jsme se dohodli, že jsem na dálnici vjel v 5:05 v Plzni Ejpovicích a na benzince zastavil v 5:45. Předal jsem sluchátko zpět obsluze čerpací stanice a doufal, že už je vše vyřízené. Pán z benzínky mi prý sdělí, kolik mám doplatit.
Pán však, místo aby sdělil sumu, hulákal do sluchátka: "No to ne. Na to já nemám čas." A vrazil mi sluchátko opět do ruky.
Znovu jsem uslyšel ten upřímně milý hlas: "Pane řidiči, na distribučním místě mají povinnost provádět doplatek, pokud jsou bezprostředně maximálně druhé distribuční místo od vzniku události." (4)
Ehhh!! Jaké distribuční místo? Jaké události?
Než jsem se stihl zeptat, o čem to mluví, paní pokračovala: "A toto distribuční místo… takže je to bude asi benzínka!!!... dle mapy mýtných úseků je již třetí od bodu, co jste vjel na zpoplatněnou komunikaci."
Třetí?! To jako třetí benzínka?! No asi nemělo smysl paní upozorňovat na fakt, že první benzínka byla pár kiláků před vjezdem na dálnici a musel bych na ní nejspíš odcouvat a na druhé v Rokycanech tu zkurvenou krabičku neměli... A další je až za Mýtem… Mýto?! To je fakt dobrej vtip…
Nakonec jsem se zmohl jen na zoufalý výkřik: "A co mám teď dělat?!"
Paní s klidem odvětila, že mám prý zajet na nějaké kontaktní místo do krajského města (5) a ptala se, které že to krajské město mám nejblíže, že mi najde telefon, abych se mohl objednat.
Kontaktní místo?! Krajské město?! Objednat?!
Zděšeně jsem odtušil: "Plzeň"
"Takže Tylovka!" zašveholila zvesela paní operátorka.
Takže Tylovka... Tak tam asi s kamionem nezaparkuju... Ze zamyšlení mě vytrhlo sdělení o otvírací době. Opět jsem zalitoval, že si na benzínce nemohu zapálit.
"Tam jim musíte sdělit přesné časy, které pokud nevíte, můžete zjistit z tachografických kotoučků, dále přesné trasy, které jste projel bez zaplacení, k tomu Vám pomůže kniha jízd a naše webové stránky, kde v sekci ke stažení naleznete tabulku tarifů za mýtné úseky. Popřípadě Vám doporučuji mýtný kalkulátor, který Vám také trasu vyhledá. A je také lepší se tam předem objednat, aby si s Vámi domluvili schůzku. Případně pokud teď víte přesnou trasu, čísla bran Vám mohu nadiktovat."
Kniha jízd? Tabulka tarifů? Mýtný kalkulátor? Bezva. Tak to nejspíš odpoledne fotbal nestihnu. Vytáhl jsem propisku a na stvrzenku poznamenal nic neříkající čísla bran.
Paní operátorka mi ještě nadiktovala číslo do Tylovky a s přáním šťastné cesty a příjemného zbytku dne se se mnou rozloučila.
Do Tylovky se mi podařilo dovolat už na druhý pokus. Můžu přijít v jednu. V jednu? No to asi sotva! Takže zítra! V devět! Skvěle! Na shledanou! Už se nemohu dočkat…
Konečně jsem vypadl z té benzínky. Konečně jedu. Konečně cigárko. Volám Ludvovi. Večer musíme na jedno. Tohle mi neuvěří…
1. Mýtnou jednotku na dobíjení lze zakoupit na jakékoli benzínce pro mýto nebo na krajské pobočce Hospodářské komory před cestou (na hranicích dokonce i v některých směnárnách a bývalých spedicích). Stačí mít s sebou pouze kopii malého techničáku nebo doklad k převozní značce.
2+3. Na benzince či kterémkoli jiném místě pro mýto je personál povinen obsloužit plátce mýta. Pokud personál neví, jak postupovat, je nejlepší zavolat ihned na bezplatnou linku: 800 698 629 – 800 MYTOCZ. Vždy pokud si nejste jisti postupem pracovníků benzínky ohledně mýta, raději volejte. Provoz je nepřetržitý.
4+5. Oficiálně na benzínkách nemusí provádět delší doplatky a odkážou Vás rovnou na hospodářskou komoru – tedy zmíněné kontaktní místo. Je však možné jet na jinou benzínku pro mýto, kde bude ochotnější personál. Toto lze praktikovat i v noci, kdy se nemívají tolik práce. S doplatkem opět po telefonu pomůže zákaznická linka, kde přes stálé opakování naučených frází a někdy až moc úřednický tón, přece jen pomohou dohledat informace. Chce to ale trpělivost, minimálně půl hodiny času a nebát se říct, ať Vám sdělí čísla bran pro danou trasu a nenechat se odradit a zastrašit mýtným kalkulátorem.
!!! VŠE SI DŮKLADNĚ ZKONTROLUJTE !!! Hlavně REGISTAČKU!!!
(Rozlišovat nulu a velké O a jedničku a velké I)
To znamená všechny údaje, které obsluha benzínky zadá do systému.
KE VŠEMU VYJEDE STVRZENKA
